Píseň o příteli

Myslel sis:
přítel můj a teď?
Ryba rak
nebo tak či tak?
Odpověď bys rád
chtěl znát,
můžeš-li na něj dát.
S sebou do hor ho vem
a jdem,
vzhůru po boku bok
co krok,
lanem svým s ním se svaž,
ať znáš,
s kým čest máš,
s kým čest máš.

Jestli zlomí jej vzdor
těch hor,
skrčí nos, ohne hřbet,
chce zpět,
z ledovců na skalách,
když má strach
a přemýšlí, jak by plach,
pak ho znáš, pak ho znáš
až až,
jen ho nech, ať si jde,
kam chce,
nežli s ním, radši sám
jdu sám,
takovým nezpívám.

Ale když nekňučel
a šel,
neskuhral, na dně sil
když byl
a když z výšky jsi slít,
on tě chyt,
neboť byl, kde měl být,
když se bil, když se rval
a hnal,
zmámen na štítech skal
pak stál,
je to on, přítel tvůj,
při něm stůj,
jemu jen důvěřuj.